Jedůůů

Nebo vlastně yedoo... Junior slavil svátek. Teda on ho má až zítra, ale přáli jsme mu už včera, když jsme tu byli všichni pospolu. Dárek byl jasnej. Poděděná koloběžka už měla šmajdavý kolečka, druhá byla malá... První skládací odněkud z carrefouru šla z domu, neb z ní neustále padal a od ježdění ho spíš odrazovala... Odrážedlu odrostl (což samozřejmě neuznává) a tahat na procházku kolo, který nejde hodit na kočár, je za trest. Obzvlášť, když kolo ještě nezvládá a sebemenší kopeček je problém. Koloběžka byla jasná volba. Obzvlášť před létem.

Zvažovali jsme skládací, ale s většíma kolečkama nebo neskládací s nafukovacíma kolama. Nakonec jsme vybrali druhou variantu. A protože je junior zvyklý na odrážedlo yedoo, kolobrndu jsme vzali taky od této značky.

Junior má 108 cm, vzali jsme variantu čtyřlístek mini. Je do cca 8mi let, ale náš devítiletý Matěj na ní drandí bez problémů. A já se svezu taky, i když bych brala vyšší řídítka. :-) Nosnost je do 100kg.

Nadšení je obrovské, junior jezdí pořád. Po probuzení do sebe rychle naházel snídani a už se hnal ven. Co na tom, že bylo sedm hodin...

Dneska jsme vyrazili i na cyklostezku. Ale stejně dobře na ní jezdí i po zahradě. Jako drak. Naprosto nebojácně. Oproti koloběžkám s menšíma kolečkama. 

Kupovali jsme Tady. Jeden den koupeno, druhý den byla doma. Pak už jen smontovat, čehož se ujal můj drahý muž. Za mně jednička s hvězdičkou. Jak za koloběžku, tak za eshop.

Dalším dárkem byl batůžek na výlety. Akorát na jeho hubená ramínka. Pro jistotu i s přezkou přes hrudník. S gumičkou na lahev, aby nevytekla.

Jako bonus spaní ve stanu. Vydrželi do 21:45. Pak přiběhli domů. :-) 

Řekla bych, že se nám oslava neoslava vydařila. Junior poslední dobou na slavení moc není, tak jsme jen popřáli, připili dětským šampaňským a nechali ho, ať si hraje. A bylo to fajn...

Apríl u Svojtky

1.4. má nakladatelství Svojtka parádní akci. 50% na vše. Z původní ceny, samozřejmě. Máme od nich jednu parádní encyklopedii s otevíracími okénky a rozhodně akce využiju a dokoupíme další. Otázek přibývá a ač kamarád google vždycky poradí, je přeci jen lepší dětem vše názorně ukázat...

tuhle už máme. A zajímá obě děti, Kupodivu mi junior opravdu dává otázky, které se v knize vyskytují, ač by mě to nenapadlo, Například na co máme obočí, kde končí řeka, proč musím jít spát...

tuhle knížku jsme vyhráli a zatím není den, kdy by jí jeden z nich nevytáhl. Zvuky jsou opravdu reálné, takže za mě rozhodně jo!

tuhle knížku určitě pořídíme. Za málo peněz hodně muziky...

a tuhle pořídíme do zásoby jako dáreček pro kamaráda, který traktoy miluje.

tahle zase počká na Matěje. Mám na ní zálusk už dlouho...

no a tohle je prostě nezbytnost!

na léto jako vyšitá. Do auta na cestu na dovču nebo na deku k vodě... tady

konečně mu budu moct ukázat, kde je žaludek atd. tady

pro tvořivou kamarádku tu

u téhle si nejsem jistá, jestli jí budu mít pro sebe nebo jí schovám... Ale určitě jí do knihovničky využijeme...

Tolik tipy od nás, Určitě si vyberete i vy! Jestli mi nějaká zajímavá unikla, dejte mi vědět. :-)

Čtení zdar!

Pískací tričko

Inspirovala jsem se tu. Našla jedno jediné vhodné triko. Prošla liberecké galanterky, abych zjistila, že pískátka nikde nevedou a budu muset objednat na netu. Stejně tak pavučinku. Tak jsem zkusila vygůglit, kde to objednat. A co na mě vyskočilo? Náhradní pískátka ve zverimexu. Zajela jsem tedy do Nisa centra, ve zverimexu koupila 4ks pískátek za 59,- a v galanterce oboustraně zažehlovací vlizelín. Ten jsem nakonec nepotřebovala. Doma jsem totiž měla už připravené nažehlovačky (motiv z látky našitý na vlizelínu), tak jsem jednu z nich konečně použila. Naprosto jednoduše jsem pískátko přiložila na triko a překryla nažehlovačkou. Našpendlila, přežehlila. Peru po rubu na 40. Zatím drží. Až nebude, přišiju. :-)

foceno právě vyprané, proto nežehlené. Je pořád buď v pračce nebo ho má junior na sobě.

Mistr je ve školce zatím jediný, kdo takové triko má a náležitě si to užívá. I když dneska jsem ho vyzvedávala a měl na sobě svetr. Na můj dotaz, jestli mu je zima, mi odpověděl, že ne. Že jen nechtěl, aby na něj už děti sahaly. :-)

Nám stačí triko jedno, každopádně další bych vzala už klidně jedno z těch s obrázkem, kterých má junior celou skříň a pískátko jen nažehlila jednostraně lepícím vlizelínem z rubu trika.

Tvoření zdar!

Domácí šumivé sopky do koupele

Dělali jsme je už před vánocema. Na přání juniora. Do školky. Jeho kamarádka (jedna z nejmilejších) totiž dětičky obdarovala mýdlama, které doma vyráběla s maminkou. Asi se nechtěl nechat zahanbit. Tak jsem vymýšlela. Rychle. Původní plán ušít každému slona padl. Je jich ve třídě 28 a do výroby by se nezapojil. Další nápad byly sádrobé odlitky. Ale nemám slona. A nebyla ani sádra. Tak jse se vrhli na šumivé bomby do koupele. Prodávají se i v drogeriích a na můj vkus to je nákup neúměrný ceně. 

Tak jsme vyrobili vlastní podle tohoto receptu:

250g jedlé sody

125g kyseliny citronové

125g kukuřičného škrobu

125g soli do koupele (použila jsem mořskou sůl z Rossmana, kilo za 80,-)

pro vůni vonné oleje ( já dala brčál, voní moc hezky, a do růžových mandarinku)

potravinářské barvivo (u nás malina a zelená)

3/4 polévkové lžíce vody

2 a 1/2 polévkové lžíce rostlinného oleje

Do misky si nasypeme jedlou sodu, přidáme kyselinu citrónovou, kukuřičný škrob, sůl do koupele a různé esenciální oleje.

Rukama pěkně smícháme, přidáváme olej a vodu. Ve vodě jsem rozmíchala potravinářské barvivo (práce juniora, zavřeli jsme to do skleničky od přesnídávky a junior třepal a třepal). Znovu pořádně promícháme. Měly by se nám po jemném sevření v ruce tvořit kuličky.

V originálním návodu tvořili kuličky. My nejdřív zkusili silikonové formičky, ale nějak nám to nechtělo držet při vyklepnutí, proto jsme nakonec vzali klasické plastové tvořítko na led a pěchovali a pěchovali. Nechá se asi 10 minut chytnout tvar, pak jdou krásně ven. Z tvořítka na led to opravdu vypadá jako malé sopky... Pak je dobré nechat ještě dva dny v suchu doschnout. Nechávala jsem na kartonu a otevřené. 

Soda reaguje při jakémkoliv styku s vodou. Poprvé jsem nechala schnout u okna na parapetu, což se při teplotě okolo nuly nezadařilo a ráno byly sopky vyšumělé. 

V papírové krabičce drží doteď. Ale už máme jen pár posledních...

Třeba vás to inspiruje. Pro děti dárek úžasný, pro dospělé stačí přidat sušené bylinky nebo kytky ( kdo má rád, mně ten bordel ve vaně pak vadí) a případně víc vůně a je to i prima dárek pro kamarádky...

Jeden rok

Nebudu ani říkat, jak rychle to uteklo. Jako každý rok s dítětem. Se dvěma ještě rychleji. Sláva byla, jen ne veliká. Rodinná, příjemná, kafe jsme vypili, dárky rozbalili a pohoda byla. Žádnej stres a dlouhý plánování jako u Toníka. Eliška je o to trochu ochuzená. Nebo obohacená? Všechno probíhá tak nějak klidněji. Asi je to tím, že už víme, co nás čeká. I když... S dětmi člověk nikdy neví. 

Ela je úplně jiná než Toník a přitom tak stejná! Roku neutekla. Ne že by mi to vadilo. Stojí, udělá tři krůčky a pak žuchne na zem. Chodítko jí nebere. Tondovo auto jo. To se samozřejmě nelíbí jemu. 

Je vzteklá. Děsim se období vzdoru. Nemá ráda přebalování, zdrhá, jak sundám plínu. Nesnáší oblékání. Miluje všechny Tondovy hračky a můj telefon. Ráda bourá komíny a čte knížky. Všechno je pro ní čiči. Zvládá paci paci, tak jsem velká, berany berany. Tančí. Na všechno. Je vybíravá v jídle. A nemá ráda patlání.

dort pro Elu - jogurt, zakysanka, jahody, piškoty

verze pro dospěláky i s čokoškou

sfouknout svíčku musel junior, Ela netušila, co po ní chceme

je to dáma, nešmátne do něj. Jen tak decentně prstíkem...

a to mám jako jíst rukama???

no proto! :-)

Toník pomáhal. Ne že by to bylo potřeba.

dárky sebral junior, Ele stačil papír

kostky sbalil taky junior. Budeme muset zapracovat na tom, že si myslí, že je všechno jeho... Ale hraje si s nima moc hezky. Do chvíle, než přijde Eliška a všechno zboří. A že přijde vždycky. :-)

hraje si celá rodina. Kostky jsem kupovala v Tescu jako zručnostní hru typu Jenga věž

a protože tatínek stavěl dlouho, junior kouknul na pár minut na Ozzáka a Ela si zavolala doktorce...

ovšem na povel "Hotovo, můžeš" naštěstí telka ztratila zajímavost a šlo se bourat.

Tak teď vzhůru do dalšího roku!

Knižní tipy pro děti

Vánoce se blíží. My už máme pro děti vymyšleno a nakoupeno. Tak posílám dál, co se nám líbí a co bych podruhé už nekoupila.

Začneme vlevo nahoře.Knížka Poznávání přírody, kupovaná v Levných knihách. Pro děti na prvním stupni, řekla bych. Je dobrá se spoustou tipů, jak se zabavit venku. Koupila bych znovu.

Knížka samá díra - Na výletě Původně jsem čekala něco jiného. Juniora by nebavila, ale je zamýšlená jako dárek pro předškoláky a tam je to volba dobrá. Nicméně znovu bych nekoupila,

Zvířata z celého světa - okénková knížka. Původně jsem jí chtěla pro Elu, ale i na Toníka je těžká. Už bych nekoupila. 

O veselé mašince - známé leporelo se kterým nikdy nešlápnete vedle

Co děláme ve školce - krásné leporelo s obrázky Heleny Zmatlíkové. Básničky o běžném dni ve školce. Koupila bych znovu, je opravdu povedená.

Jedeme, jedeme - další leporelo, které bych koupila znovu. 

Červená, žlutá, zelená - knížka se zvukem. První seznámení s dopravní výchovou. Měla být pro Toníka, ale Ela má jasno. bude její k narozeninám. :-D Kupováno v Levných knihách \asi za 150,- a určitě bych vzala znovu.

To jsou moje nohy - pro Elu, knížka rozdělená kroužkovou vazbou na horní část těla a nohy. Vtipné, děti mají pospojovat horní a spodní díl a přiřadit boty, které jsou na magnet. Vtipnější samozřejmě je obrázky míchat. :-) Určitě bych koupila znovu

Světla vánoc - leporelo s krátkým vánočním příběhem. Při stisknutí tlačítka se rozsvítí světýlka v knížce. Kupováno v bazaru a přinese ho Mikuláš. Vzala bych znovu.

Podívej se pod obrázek - otázky a odpovědi - nejlepší kup letošních vánoc. Knížka plná důležitých otázek, jako například proč musím jít spát, proč mi kručí v břiše, jak hluboké je moře atd. Pod otevíracím okénkem je odpověď. Rozhodně bych vzala znovu a kdybych měla vybrat jednu jedinou knížku na vánoce, je to tahle.

Najdi dopravní prostředky - další okénková knížka, tentokrát o dopravních prostředcích. I s tematickýma básičkama. Koupila bych znovu.

Série knížek Kuk kdo to je? Malé knížečky, akorát do ruky Ele. Viděla jsem podobné, ale tyhle mě trochu zklamaly. Otevírací okénka by byly lepší, tady se rozevírají do prostoru, vyleze třeba celý strom apod. Předpokládám, že Eliščino zacházení dlouho nevydrží. Asi bych už nekoupila. Nakoupila jsem je jako dárky i pro ostatní prcky.

Ještě není vyfocená knížka s magnetky U dědečka na statku a Nastupovat, jedeme!, ty hned stopila babička. 

Tak snad jsme vybrali dobře a pod stromkem udělají radost.

 Už čtyři

 Letí to. Poslední rok dokonce víc než první tři dohromady. Už je tak samostatnej! Vlastně by mě ani nepotřeboval. Už od něj občas slyším "Jdi pryč" nebo "Já si s tebou nechci hrát". Ale naštěstí to jsou jen vyjímečný chvilky. Zatím převažuje touha mi všechno ukázat a říct a jezdit s autíčkama (podle jeho návodu) - prostě být spolu. Jen toho času kdyby bylo víc...

Je z něj velký pomocník. Tátovi pomáhá na zahradě (pracovní rukavice, lopata a kolečko jsou poslední dobou nejvyužívanější hračka), babičce stříhá stromky a kytičky a já je poctivě dávám do vázy... Se všema blízkýma bravurně parkuje, nesmíme mu sahat na volant, jen mačkat pedály. Nejradši parkuje s dědou. Se mnou rád peče a vaří, krájí, smaží, ochutnává těsto...

Je to hodnej kluk, když se mu chce. Je potřeba ho zabavit, jinak se mění v nezřízenou střelu, bourá kde co, piští, strhává na sebe pozornost...

Pořád ještě nekouká na pohádky, zvládá dva díly statečných autíček před spaním. Nechce číst pohádky, nevydrží u toho. Dospěli jsme do stadia čtení leporel. Aspoň něco. :D Hodně obrázků, málo textu  ideální pro akčňáka, jako je junior.

Nejoblíběnější hračky jsou pořád ještě auto odstrkovadlo, duplo, koleje a autíčka (ale jen některá). Rád zpívá. A často. Jsem za to ráda, jde mu to a písniček už umí opravdu hodně.

A jaké byly narozeniny? V klidu. Nečekaně. I kafe jsem vypila. Pár kamarádů, poslední letošní trampolína... Dárky ho zase moc nebraly. Jako každý rok. To všechno až postupně. Třeba den poté, kdy si užíval líné ráno s mozaikou Fanta color.

Hlavní dárek bylo kolo. Červený. Na jeho přání. Zatím nebylo moc příležitostí trénovat, ale to půjde.

Dort pekla moje mamka - klasický piškot s marmeládou, potažený marcipánem. Junior ochutnal marcipán. Většina dortu zbyla.

Já pekla Míša dort. Ten nezbyl. :-) Chutnal mi. Možná ho ještě někdy zkusím.

Do školky jsem zkoušela dort podle receptu od Nesto. Jak chutnal, netuším. Juniorovi nechutnal (jako téměř každá buchta nebo dort), ostatní ho prý snědli. 

Jediný dort, který junior snědl s radostí byla kobliha v den jeho narozenin. Ke snídani a rychlo sfouknutí svíček v ranním fofru...

Tak a teď bych měla pomalu začít chystat oslavu Ele. První. Tak s chutí do toho!

Djeco

Posílám tip na dárek... Tahle firma má moc hezký věci. V Liberci se dá sehnat v Hypernově ve 100nožce. Já zatíjm sáhla po znovunalepovacích samolepkách a kartičkách. Za nás to bývaly ystřihávací panenky, tohle je příjemnější varianta. Spíš pro zručnější prcky nebo starší děti, samolepky jsou malý a s trenkama jsem měla i já problém. :-)

piráti pro kluky

nahatej

oblečený

holčičí verze

Na www.knihcentrum.cz jsem objevila sešit s úkoly a samolepkami, které jdou taky odlepit a přelepit znovu, ale zatím je to nepředaný dárek, tak nemůžu referovat....