Domácí zmrzlina

Je to tak jednoduchý a tak dobrý! Jen smetana ke šlehání (250ml), vanilkový lusk a zbylo mi tu salko, tak jsem ho přidala. Všechno vyšlehat a dát zamrazit. Dobrota největší! Už se nemusim děsit při pohledu na složení kupovaný zmrzliny... Příště bude pro juniora jahodová. Tu má prý nejradši. :-)

nedočkavec

Průzkum hřišť

Za dnešek jsme zvládli dvě. Dopoledne lesopark ve Vratislavicích, odpoledne hřiště u školy na Františkově. Bylio krásně a Toník si sám řekl, že nechce být na zahradě. Jsem utahaná jako kotě, ale byl to krásný den. Zítra prý už budeme doma... (jen odpoledne nás čeká návštěva zubaře, čehož se děsím)

Lesopark je zajímavý, na prochajdu supr, pro raubíře supr na kola, ale herních prvků je málo a spíš pro větší děti. Naštěstí když jsou děti dvě, vyhrají si i bez hřišť, stačí jim prostor, kde můžou lítat a hulákat... Zakončeno zmrzkou u všudypřítomného Bláhy. :-) Jako bonus jízda tramvajkou.

Hřiště na Františkově nad školou je oproti tomu od nás dvě zastávky busem, oplocené, cestičky pro jízdu na kole nebo bruslích, starší děti si můžou zahrát basket apod., mladší mají pískoviště, pyramidu, houpačky, klouzačky atd. a HLAVNĚ tam jsou děti! Obrovské plus. Nebo mínus, pokud vaše dítě nemá náladu a dává to všem sežrat. Junior naštěstí náladu měl a hned se chytl partičky, za kterou lítal. 

krmení přejedených kačen

labyrint. Pro naše drahoušky pouze silnice. :-)

tankování

Eliška na hřišti

Krásným dnům zdar!

Den matek

jsme si užili s mojí mamkou na akci Den s rodinou. Jen kdyby tolik nefoukalo. Ale i tak to bylo krásné odpoledne...

domácí zmrzka

madam Keliška

junior opět nevlezl do žádného auta

kromě tohodle. Z toho jsme ho naopak nemohli dostat...

ta radost z pohybu! Tenhle výraz má junior při každém cvičení a dneska jsem ho viděla i u mamky. Nadšení z jízdy na koloběžce. Kdyby nestála 9.000,-, tak jí snad tu kolobrndu koupim. :-)

největší atrakce. Junior chtěl jen koukat, jak vrtulník vzlítá a přistává. Nemá potřebu lézt dovnitř a prozkoumávat, ale odtrhnout ho odtamtud byl problém...

neuvěřitelné... Mamka překonala svůj strach z výšek a vzala juniora na plošinu. Já jsem srabácky čekala u kočáru a děsila se, co všechno se může stát.

ale nakonec byli nadšení oba...

Odpoledne ve školce

Rozumněj - normální školce. Ne v miniškolce, kam junior dochází jednou týdně na tři hodiny a je to spíš kroužek. A kde se mu poslední dobou zrovna dvakrát nelíbí a tak se každé středeční ráno neobejde bez pláče. Tentokrát jsme dostali pozvání na pálení čarodějnic v klasické státní školce. A junior byl nadšenej! Nejdřív dělal stydlína, ale pak si našel spřízněnou duši a po chvilce mezi děti úplně zapadl. Nebojím se o něj. Dá to naprosto s přehledem i bez mámy za zadkem. Oba to potřebujeme jako sůl... Dokonce se mu nechtělo domů a druhý den se ptal, jestli pojedeme zase do školky. Do tý velký školky. :-)

nejdřív trochu bokem

pak namaloval bubáka a šel svoje strachy upálit na hranici. 2x.

rozpočítávání, kdo se bude schovávat a kdo hledat

a na buřta jsem ho musela dotáhnout pomalu za uši

jako bonus akce "Jak se kreslí pes". Respektive na psa. Růžovou křídou. Neuvěřitelná trpělivost Enie mě nepřestává překvapovat...

5 měsíců

Utíká to jako voda. Ela má za sebou prvních pět měsíců života. Je to mazec. Nějak mi ten čas prokluzuje mezi prsty... Eliška má první antibiotika. Naštěstí všechno zvládá v pohodě. Teploty zmizely téměř okamžitě, průdušky jsou po pěti dnech čistý, z nosu nic neteče, ale pořád chrčí. Tak uvidíme. Enie je pro jistotu zase u našich, kdyby to náhodou byla opravdu reakce na psy v bytě. Stejně jako u Toníka, když byl mimino. 

Každopádně už je líp, takže jsme vylezli na terasu. K velké spokojenosti mé a především Toníkově. Slečně je evidentně jedno, kde je, hlavně, že na ní někdo dělá blbiny a nejlíp když se může nosit a pozorovat svět pěkně z výšky.

Pro milovníky čísel na pěti měsících (a týdnu) má naše dáma úctyhodných 7990g a 67cm. Je potřeba znovu probrat šatník a zařadit větší velikost... Našlápnuto na zuby už je, tak snad se prořežou rychle a bez velkých problémů. Ela stále bojkotuje příkrmy, jede si jen to svoje mlíko z flašky a max. si dá pár lžiček zeleniny s masem k obědu. Nejlíp v kupovaný skleničce, domácí jí moc nejede. Kaše jí taky nejede a jablíčko sice ochutnala, ale ze lžičky si prostě nic nedá....

krásné odpoledne na terase

ochotné ruce na nošení

trampolína v akci

vzácná chvilka, neb Ela spí přes den minimálně. a V kočáru už vůbec ne. Co kdyby jí něco uteklo?

stále oblíbená činnost juniora - pečení. Tentokrát čokoládový muffiny. Se šlehačkou jsou nej... podle jednoduchého receptu:

180g polohorubé mouky
180g cukru
120ml mléka
2 vejce
100g rozpuštěného másla
2 lžičky prášku do pečiva
špetka soli
5 kžic holandského kakaa
čokoláda

na tvoření nezbývá čas, tak jen v rychlosti uříznutá krabice z Ikey za juniorovy asistence a vyklidila jsem další šuplíky s CD a DVD . 

Mějte krásné jarní dny!

Čarodějnice v pánské režii

Letos opožděně až v sobotu, spojené s grilováním s rodinkou (babička, dědeček, tetička a spol.). I já se na chvilku dostala ven, ač poslední tři dny trávím s Elou doma a na sluníčko a dovádějící kluky koukáme z okna. Elišku nic nebaví, jíst, hrát si, natož třeba spát... A tak se nosí nebo děláme blbiny na peřině (rozuměj Ela šup na břicho, řev a já šup zpátky, smích a za dvě vteřiny znova nohy vyšvihnout a šup na břicho). Kdyby aspoň spala, ale antibiotika na ní mají naprosto opačný účinek a dá si dopoledne hodinku, pak spí přes poledne s Toníkem a pak si občas dá půlhodinku k včeru, ale po dlouhém ukecávání v kočáru. Přijde mi to málo na pětiměsíční mrně, ale jak jí donutit spát, to netušim.

Letos tedy byla příprava čarodějnic jen na mém drahém muži a Toníkovi. Vzhledem k tomu, že David se ničeho nebojí, bylo za pět minut hotovo (já bych se s tim patlala půl dne a výsledek by byl stejný). Celkově se kluci parádně užívaj, Toník teď dělá všechno jako taínek (včetně oblečení). Proto mě dost pobavila hláška u dnešního oběda. "Toníku, nechceš si radši kleknout na kolínka?" "A ty půjdeš taky?" Trochu mě mrzí, že to David zakecal. Pohled by to byl určitě krásnej... :-)

Hoří! Je zvláštní, jak oheň děti přitahuje... 

hodinky z lipa

na nervy :-) koktejl je pomerančový džus, vodka a grenadina

tatínku, vem si taky vestu!

Dárečky

Asi jsem byla moc hodná, protože k narozeninám jsem jich dostala moc. Tak moc, že jsem je ani všechny nenafotila. Třeba tu obrovskou spoustu čokolád Zora. Už zbyly jen dvě... Když jí miluješ, není co řešit. :-) Další na řadě bude Merci....

drahý ví...

řekla bych letos nejoriginálnější květina :-)

organizér do kabelky, který mi vyrobila Zuza. Naprosto úžasný!

trocha kultury. Už se těším!

Versace od drahého

hračka pro Elišku a Toníka (nevim, proč je tak baví mi za něj pořád tahat)

zatím jsem nevyzkoušela, ale už se těším!

No a k tomu jako bonus oblečení. A moc hezký oblečení. A kafe do mašinky. A krásná já a dopoledne bez dětí. Prostě bezva narozky! 

Mějte krásnou neděli...