Už čtyři

 Letí to. Poslední rok dokonce víc než první tři dohromady. Už je tak samostatnej! Vlastně by mě ani nepotřeboval. Už od něj občas slyším "Jdi pryč" nebo "Já si s tebou nechci hrát". Ale naštěstí to jsou jen vyjímečný chvilky. Zatím převažuje touha mi všechno ukázat a říct a jezdit s autíčkama (podle jeho návodu) - prostě být spolu. Jen toho času kdyby bylo víc...

Je z něj velký pomocník. Tátovi pomáhá na zahradě (pracovní rukavice, lopata a kolečko jsou poslední dobou nejvyužívanější hračka), babičce stříhá stromky a kytičky a já je poctivě dávám do vázy... Se všema blízkýma bravurně parkuje, nesmíme mu sahat na volant, jen mačkat pedály. Nejradši parkuje s dědou. Se mnou rád peče a vaří, krájí, smaží, ochutnává těsto...

Je to hodnej kluk, když se mu chce. Je potřeba ho zabavit, jinak se mění v nezřízenou střelu, bourá kde co, piští, strhává na sebe pozornost...

Pořád ještě nekouká na pohádky, zvládá dva díly statečných autíček před spaním. Nechce číst pohádky, nevydrží u toho. Dospěli jsme do stadia čtení leporel. Aspoň něco. :D Hodně obrázků, málo textu  ideální pro akčňáka, jako je junior.

Nejoblíběnější hračky jsou pořád ještě auto odstrkovadlo, duplo, koleje a autíčka (ale jen některá). Rád zpívá. A často. Jsem za to ráda, jde mu to a písniček už umí opravdu hodně.

A jaké byly narozeniny? V klidu. Nečekaně. I kafe jsem vypila. Pár kamarádů, poslední letošní trampolína... Dárky ho zase moc nebraly. Jako každý rok. To všechno až postupně. Třeba den poté, kdy si užíval líné ráno s mozaikou Fanta color.

Hlavní dárek bylo kolo. Červený. Na jeho přání. Zatím nebylo moc příležitostí trénovat, ale to půjde.

Dort pekla moje mamka - klasický piškot s marmeládou, potažený marcipánem. Junior ochutnal marcipán. Většina dortu zbyla.

Já pekla Míša dort. Ten nezbyl. :-) Chutnal mi. Možná ho ještě někdy zkusím.

Do školky jsem zkoušela dort podle receptu od Nesto. Jak chutnal, netuším. Juniorovi nechutnal (jako téměř každá buchta nebo dort), ostatní ho prý snědli. 

Jediný dort, který junior snědl s radostí byla kobliha v den jeho narozenin. Ke snídani a rychlo sfouknutí svíček v ranním fofru...

Tak a teď bych měla pomalu začít chystat oslavu Ele. První. Tak s chutí do toho!

Mirakulum podruhé

Dokud přálo počasí, chtěli jsme zajet ještě jednou do Mirakula. Podařilo se. Tentokrát nebylo takové teplo, tak jsme se dostali i do lesa a prošli zbytek. Jen to bludiště jsme zase nedali. Ale moc jsme si to užili. Teď už pomalu začínáme vyhledávat aktivity spíš uvnitř. Ven už spíš jen na prochajdu nebo na zahradu sbírat ořechy apod. A pak hurá domů ke krbu a teplému čaji. Každé období má něco do sebe...

Jeden strom a spousta zábavy. Jednou to byl nákladní vlak, pak osobák...

občas stačí ke štěstí opravdu málo

dřevěný xylofon a náš hudebník

skok do dálky. Moc dobře jsem nedopadla, ale dál než myš to bylo...

A takhle je to oba unavilo. 

razítka se stopama zvířat. Vzadu v kleci Eliška (Toník nepochopil, že to je Liška, podle něj to byl pes, co se jmenuje Eliška)

Určitě tam zajeďte, když bude hezky. My se tam příští rok vydáme znovu.

Září

 Září

Nestíhám. Paradoxně. Měla bych mít víc času, když junior nastoupil do školky. Asi jo, jen doháním resty - úklid (bordel zvládneme s Elou udělat samy), prádla je najednou jednou tolik, akce na fotoknihy u Happy fota se prostě musela využít (a týden v trapu, ale nevadí, Vánoce můžou začít)... Navíc si junior posunul večerní usínání a Ela ranní vstávání ještě uspíšila, takže večer usínám pomalu při uspávání. Ještě ani ty truhlíky podzimní nemám. Ale aspoň jsem vytahala ty uschlý rádoby kytky, co nám zdobily parapet.

A co že se u nás v září událo?

Junior nastoupil ve svých téměř čtyřech letech do školky. Se zpožděním, neb si na konci prázdnin užil parádní střevní virozu. Možná líp, děti už tolik neplakaly. 

Sláva to byla veliká, doprovázeli jsme ho všichni. Ze začátku jen na dopoledne, ale už tam asi 4x spal. Když do školky chodí kámoška Kikina, je to v pohodě, jinak na nás zkouší, že nechce nebo že chce po obědě domů. Ale jak jde po obědě domů, je doma na palici, neb madam přes poledne nespí a junior má pak s usínáním problémy a školka ho tak unaví, že to do večera nedává...

první den školky jsme si dali výlet vláčkem za babičkou do Tanvaldu. Prima to bylo...

Užívali jsme si babí léto... A že se letos povedlo!

na hřišti

na Smeťáku i s návštěvou cukrárny, kde jsme nakoupili zásobu gumových pavouků, žížal a myší a jako bonus foťák, který stříká (což děti samozřejmě netušily, tak jsme se náramně zasmály, když se nám nastavili jako model a modelka a schytali parádní sprchu)

na pouti

i jen tak na zahradě

Trochu jsme i pracovali...

junior už zvládá i bagr. Nevim, nevim, jak to s nim bude vypadat v 18. :-)

Trochu slavili...

narozeniny u sestřenky  - junior si užívá růžovou

bonbon

i obyčej ná neděle si zaslouží oslavu

A dost výletili...

lanovkou na obří sud

bobová dráha Javorník. Mých 10 minut hrůzy. Ale sjela jsem to. Ostatní jezdili s nadšením dál. Jsem ráda, že junior není posera po mě. I když dřív jsem bobovku dávala a užívala si jí, poslední dobou se nějak moc bojím...

taková obyčejná prochajda s luxusním úlovkem - šípky, jablíčka, kaštany, žaludy...

typické pro poslední dny. Ela začíná juniora mordovat. Ne že by jí on nemordoval první... :-)

ve Vrchlabí

I nový šatník jsme pořídili - čepice původně obě pro Elu, ale junior jí oblíkne taky.

A co září u vás? Blogy stihám sledovat, jen jsem bojovala s přetáhnutím fotek do pc. Nějak nespolupracuje...

Mějte krásný podzim!

Park Mirakulum

Jakmile se Ela dostala ze všech svých chorob, chtěli jsme dohnat výletění o prázdninách. Vyrazili jsme tedy do parku Mirakulum. Pokud to máte v dosahu, rozhodně doporučuju. My tam s trávili celý den, odjížděli jsme kolem páté, protože děti ještě nejsou zvyklé po obědě nespat a od čtyř už sotva pletly nohama... Každopádně se tam chystáme ještě jednou. A možná i víckrát. Počasí nám přálo, takže jsme se zasekli ve vodním světě a neprošli jsme park celý. 

obří trapolíny jsou lákadlem pro všechny. My je známe z hřišť Smeťák a U kina, ale stejně na nich kluci strávili dost času.

hrad pro menší

vodní svět se spoustou zajímavých točítek, přepážek atd.

voda pořád proudí a je dost studená, což našemu juniorovi rozhodně nevadí

díky přepážkám děti samy určují, kudy voda poteče

další průlezky. a u každého stanoviště je možnost roztáhnout deku a nechat vyvalit mimina.

i ty nejměnší si najdou své

i když nejvíc je stejně jen tak na zemi poznávat a ochutnávat všechno okolo.

top atrakce - lanovka.

¨

Určitě doporučuju jako celodenní výlet. Je to kousek od Prahy, my jeli po R10 a cesta trvala asi 45 minut až do parku. Parkování zdarma hned vedle, děti dostanou u vchodu i pásky na ruku, na které se napíše telefonní číslo, kdyby se náhodou ztratili. Jídlo se dá koupit v několika stáncích - je tu pizzerie, rybárna, seženou se tu hotovky i smažená klasika. Nejmenším se dá jídlo ohřát. Případně nabalit jídlo sebou, k dispozici je obrovská pikniková louka.

Výletům zdar!