Kempujeme den druhý

Nejsem zvyklá jezdit na kole. Ale baví mě to. Tady, kde nejsou žádný kopce. Mezi rybníky, všude pole, louky, klid...  ale stačilo. S radostí jsem kolo dneska poslala domů.

Dopoledne místní trhy. Nutně jsme potřebovali dvě plácačky na mouchy (moucha je momentálně všechno v dosahu, včetně mě). A zámek na kolo. Junior zamyká celé odpoledne.

Pak zjistil, že tam jsou koleje a poměrně často a rychle jezdí vlaky. A kdyby obyčejné vlaky, ale tady jsme během 15ti minut viděli regiojet,pendolino a ještě spoustu dalších vlaků a rychlovlaků. A všechny nám během našeho pobytu na nádraží zahoukaly a zablikaly. Zážitek největší...

Odpoledne vstal junior s mizernou náladou. Pár vypjatých situací, ale zvládli jsme to.

Kempujeme den první

Rozhodnutí rychlé a o to víc si to užíváme. Karavanem v kempu na Břehách. Cestou nám sjelo na dálnici ze střechy auta jedno kolo. Ponaučení pro příště, s přidělanou dětskou sedačkou kolo na střechu auta nedávat. Naštěstí bez bouračky, jen junior se lekl.

Za jeden den zážitků hafo. Tak si je uchováme i na fotkách.

Celé odpoledne na kole. Nadšení na všech stranách. Junior chce dát pryč kolečka, tak to zítra zkusíme. Dneska jsme je hodně zvedli a dobrý.

Koupání v rybníku je nej. Bahno, písek, voda. Radost převeliká.

Prázdninový deník

Dneska nám to začalo. Junior se včera rozloučil ve školce a ode dneška jsme spolu celý den. Bude nám chvilku trvat najet na pravidla, je najednou jak utrženej ze řetězu. Jestli se takhle chová ve školce, tak by učitelky měly mít svatozář. Ale věřím tomu, že se srovná.

Ela je rozhozená po očkování, kromě toho, že špatně spí a jí, začala kousat a její vzteklost a uřvanost nabrala takových rozměrů, že se kolikrát zmůžu jen na otevřenou pusu. Tak snad jí to taky brzo přejde...

Prázdniny jsme odstartovali v klidu. Vyrobili jsme prázdninový deník a snad se nám podaří ho plnit aspoň jednou za týden. Na každodenní zápisky asi nebude čas, ale určitě si ho povedeme.

A co do něj napíšeme za první den prázdnin?

vypustili jsme slepice z výběhu. Ela se šla kamarádit. Slepice neměly zájem, což Ele vůbec nevadilo.

posvačili jsme "jako tatínek, mami, jo?"

Zašli do lesa. Na borůvky. Něco málo jsme našli, ale někdo byl rychlejší... Ela všechno snědla, Toník 2x vysypal. Domů si donesl jen něco málo. Na koláč nebude. Tak třeba se nám poštěstí v jiném lese...

Junior nás vedl. Kápo největší. Najednou byl nejhodnější...

Voda ve fontáně! Vítej, léto!

Suma sumárum jsme si den moc užili. Ela nikoho nekousla, na zem sebou třískla jen 2x a doma. Zahodila boty (ty jsem odchytla) a ponožky (ty už jsem nepostřehla). Převlíkala jsem jí asi jen 8x.

Junior držkoval u jídla, jak je obvyklé (ach ta školka). Nevyplatí se mu říkat dopředu, že pojedeme na dovolenou. Měl sbaleno snad za pět minut a bylo dost těžký mu vysvětlit, že teď nikam nejedeme. Mimochodem, obsah jeho kufru byl policejní auto, sanitka, míč, kraťasy, triko na spaní a asi 5 balíčků papírových kapesníků.

Poznatek dne: Kuskus se fakt blbě uklízí. I když oběma chutnal, ten chlív pod stolem za to nestál. Příště dostanou kuskus jen venku. :-)

Školní jarmark

V Matějově škole se konal jarmark. Téma bylo Pod korunou Karla IV. Nejdřív jsme něco málo vyrobili, aby bylo co prodávat, děti de postarali o program a my se pak už jen bavili. A že to stálo za to!

Naše mýdla a naše kočky - mýdla heřmánková a skořicová

naše srdíčka

A kočky v detailu. Využili jsme kácení břízy. Jen jsme jich udělali málo. Tak třeba se ná ještě poštěstí někde ukořistit špalek na další...

Jen dřevo, moosgummi, peříčka, kamínky a nalepovací oči. A tavná pistole. A hlavu přitlouct hřebíčkem.

pomáhali všichni

Paní učitelky ze zdejší školy zaslouží obrovské uznání. Vymyslet program za devět tříd, nacvičit, vyrobit kulisy... Za takovým jarmarkem stojí kus práce. A hlavně je potřeba mít nápad. A ten měli. I Junior, kterého absolutně nebaví divadlo a další podobné akce, seděl při vystoupení jak přikovaný a koukal. A když neviděl, stoupnul si, jak ho to zajímalo. Tleskal jako o život. Teď jen čekám, kdy přijde s tím, že by chtěl vyrobit to kopí, co měli. A jestli bych mu taky nenafoukla gymnastickej balon, kterej měli místo koně a popoháněli ho rukou pod sebou. Vtipné, zajímavé, koukavé a ještě jsme něco málo pokoupili. Víc takových akcí v našem okolí, prosím! 

giveaway ke dni otců

tady Rozhodně na blog koukněte, stojí to za to! A nezapomeňte, že je v neděli den otců. My určitě oslavíme aspoň drobností.

Jedůůů

Nebo vlastně yedoo... Junior slavil svátek. Teda on ho má až zítra, ale přáli jsme mu už včera, když jsme tu byli všichni pospolu. Dárek byl jasnej. Poděděná koloběžka už měla šmajdavý kolečka, druhá byla malá... První skládací odněkud z carrefouru šla z domu, neb z ní neustále padal a od ježdění ho spíš odrazovala... Odrážedlu odrostl (což samozřejmě neuznává) a tahat na procházku kolo, který nejde hodit na kočár, je za trest. Obzvlášť, když kolo ještě nezvládá a sebemenší kopeček je problém. Koloběžka byla jasná volba. Obzvlášť před létem.

Zvažovali jsme skládací, ale s většíma kolečkama nebo neskládací s nafukovacíma kolama. Nakonec jsme vybrali druhou variantu. A protože je junior zvyklý na odrážedlo yedoo, kolobrndu jsme vzali taky od této značky.

Junior má 108 cm, vzali jsme variantu čtyřlístek mini. Je do cca 8mi let, ale náš devítiletý Matěj na ní drandí bez problémů. A já se svezu taky, i když bych brala vyšší řídítka. :-) Nosnost je do 100kg.

Nadšení je obrovské, junior jezdí pořád. Po probuzení do sebe rychle naházel snídani a už se hnal ven. Co na tom, že bylo sedm hodin...

Dneska jsme vyrazili i na cyklostezku. Ale stejně dobře na ní jezdí i po zahradě. Jako drak. Naprosto nebojácně. Oproti koloběžkám s menšíma kolečkama. 

Kupovali jsme Tady. Jeden den koupeno, druhý den byla doma. Pak už jen smontovat, čehož se ujal můj drahý muž. Za mně jednička s hvězdičkou. Jak za koloběžku, tak za eshop.

Dalším dárkem byl batůžek na výlety. Akorát na jeho hubená ramínka. Pro jistotu i s přezkou přes hrudník. S gumičkou na lahev, aby nevytekla.

Jako bonus spaní ve stanu. Vydrželi do 21:45. Pak přiběhli domů. :-) 

Řekla bych, že se nám oslava neoslava vydařila. Junior poslední dobou na slavení moc není, tak jsme jen popřáli, připili dětským šampaňským a nechali ho, ať si hraje. A bylo to fajn...

Dětský den

jsme slavili několikrát... Ale jednoznačně nejúspěšnější byl dětský den na Kristýně. Jako loni. A za rok jdeme zas. :-)

Stezka je vhodná i pro kočárky, úkoly přiměřené, takže zvládlo 18ti měsíční, čtyřleťák i devítiletý. A všichni si to užili. Letošní téma byly zvířátka. U každého úkolu děti dostali mlsku a razítko za splněný úkol... Mlsku si mohli schovat do pytlíčku, který dostali hned na startu. U nás nebylo potřeba. :-) Na konci si za razítka mohli vybrat něco v krámku. Ela vyfasovala modelínu, Toník si vybral robota.

Na stanovištích jsme nečekali ( a když jo, tak jen chvilku). Stihli jsme to i s koupačkou tak akorát, do auta jsme dobíhali už za deště...

obří bubliny

opičí dráha

dodržovat pitný režim je důležité... Jsem ráda, že máme tak praktický kočárek se dvěma odkládacími prostory na kelímky. :-)

oproti loňsku se kolem vody objevila přírodní posilovna. Tu bylo samozřejmě potřeba vyzkoušet...

bosonohá Ela

Přidat popisek

A jako bonus letošní první koupačka. Radost obrovská...

hledání myší děti bavilo snad nejvíc. zvláštní záliby mají...