středa 10. srpna 2016

Naše dovolená na Slovensku

Junior byl loni s babičkou a dědou v termálních lázních Velký Medier na Slovensku a byl nadšený. Letos jsme se rozhodli k nim přidat všichni... 

Na Slovensko jsme jeli dvěma autama, v jednom my s dětma, v druhém naši s Matějem, babičkou a Týnou. A karavan. Všichni jsme se do něj nevešli, až tak nafukovací není. Babička s Týnou měli u sousedů pronajatý apartmán. Za 8 eur na osobu, No nekup to! :-)

Cesty jsem se hodně bála. Vyrazili jsme v osm ráno, dojeli jsme kolem třetí a pár zastávcek jsme měli. Naivně jsem si myslela, že děti aspoň dvě hodiny prospí. No, neprospaly. Ale i tak jsme cestu zvládli. Za pomoci knížek, lega, albi tužky a několika her. 

První den jsme se koupat nešli, i když vedro bylo k padnutí. Bylo ale potřeba zařídit bydlení. Dětem to nevadilo, vystačily si s bednou od hraček a stříkacíma pistolema...

Další dny už jsme si koupaliště užili. Musím říct, že to mají opravdu vychytané... Klouzačky všude, kam se podíváš, Dlažba neklouzavá, neměli jsme tam ani jeden pád. Stín pod stromy i sluníčko. Hlubouký bazén i brouzdaliště, teplá i studená voda, venkovní i kryté bazény... Pro děti táj. Není problém tam strávit celý den, kupodivu jsem ani za dětma nemusela běhat. Většinou byli všichni ve vodě, občas jsme byli na dece nebo na dětském hřišti. Výhoda byla, že jsme měli opravdu krásně. Termální bazén jsem zkusila jen jednou, vystačila jsem si s venkovníma studenýma. I když většinu času jsem byla s Eliškou v brouzdališti.

Toník si užíval klouzačky a tobogány. Každý den jsme si zaplatili deset jízd na placených klouzačkách, zkusili jsme jednu i s Elou a byla nadšená! Zbytek dne pak byl na běžných tobogánech a dětské klouzačce a co si budeme povídat, dětem to bohatě stačilo...

Takhle jsme si užili dva dny. Druhý den si dědeček zlomil malíček při chytání Elišky na dojezdu klouzačky... A Eliška druhý den ráno zvracela. Pak prospala skoro celý den, až do tří. Naši si vzali Toníka aspoň na odpoledne do bazénu, my zůstali a hlídali Elišku. Odpoledne už se srovnala, vypadala líp, začala i jíst. A večer zvracel Tonda. A v noci ještě několikrát. Ani do jednoho se mi samozřejmě nepodařilo dostat smectu. Vzhledem k tomu, že jako bonus nám jednu noc zpříjemnila pravá letní buřina, kdy lítali stany, židle, oblečení i všechno ostatní a v karavanu to znělo dost strašidelně, jsme se nevyspali ani jednu noc. Přesto se nám tam moc líbilo a dovču jsme si užili. Každopádně pokukuju po nějakém podobném koupališti se širokou klouzačkou blíž, ideálně u nás v severních Čechách. Teplou vodu v létě nepotřebuju a dlouhé cestování s dětma není žádný med.

















pozorují ještěrku... Půl hodiny jí naháněli. 


cestou zpátky nám na Slovensku škrábli na benzince karavan a v Čechách jsme chytli bouračku auto s motorkou. Zavřená silnice, po hodině nás otočili a ukázali jinou cestu. Pro děti zážitek, viděli vrtulník a mohli chodit po silnici. Kelišky zvědavý...



neděle 17. července 2016

něco málo z posledních dnů



užíváme si léto. Vlastně spíš prázdniny. Na koupání to moc není, na výlety momentálně nejsou parťáci. Ale ještě před sebou máme měsíc a půl. I tak se nenudíme...


dodělali jsme terasu


nasírali třešně a pak z nich udělali marmeládu a sirup

i když valná většina skončila jen tak v puse

malujeme na všechno. I na sebe...

vyzkoušela jsem růžovou vodu. Vůně je to omamná...

junior dostal omalovánky a pastelky a víte co? Vybarvuje! Třikrát hurá!

děti dostalii nový stůl. Teď už se snad vejdou...

posíláme dopisy. Podepisujeme je otisky prstů, razítkujeme na ně, lepíme samolepky... A baví nás to. Všechny. :-)

Borůvky jsme byli sbírat 2x. Poprvé snědla Ela úplně všechno už v lese, po druhé se nám podařilo donést akorát na dvě misky borůvek s cukrem... A nebylo to tím, že by nerostly...Tak hlavně, že jim chutná, že?

hrajeme si na sprejery


a kreslíme

A do toho chodíme krmit kačeny, zkoušíme kolo a nejčastěji se potýkáme s Eliščiným vztekem. Snad je to jen období, poslední dny jsou u nás prokřičené a probrečené... Nikdy jsem nevěřila, že by moje dítě sebou mohlo fláknout na veřejnosti na zem a třískat kolem sebe rukama a nohama. Mohlo. A mně už to přišlo k smíchu po těch neustále se opakujících scénách. Takže pokud někdo víte, jak na ní, dejte vědět... Já to totiž fakt nevim.


neděle 3. července 2016

Kempujeme den druhý

Nejsem zvyklá jezdit na kole. Ale baví mě to. Tady, kde nejsou žádný kopce. Mezi rybníky, všude pole, louky, klid...  ale stačilo. S radostí jsem kolo dneska poslala domů.

Dopoledne místní trhy. Nutně jsme potřebovali dvě plácačky na mouchy (moucha je momentálně všechno v dosahu, včetně mě). A zámek na kolo. Junior zamyká celé odpoledne.

Pak zjistil, že tam jsou koleje a poměrně často a rychle jezdí vlaky. A kdyby obyčejné vlaky, ale tady jsme během 15ti minut viděli regiojet,pendolino a ještě spoustu dalších vlaků a rychlovlaků. A všechny nám během našeho pobytu na nádraží zahoukaly a zablikaly. Zážitek největší...

Odpoledne vstal junior s mizernou náladou. Pár vypjatých situací, ale zvládli jsme to.











sobota 2. července 2016

Kempujeme den první

Rozhodnutí rychlé a o to víc si to užíváme. Karavanem v kempu na Břehách. Cestou nám sjelo na dálnici ze střechy auta jedno kolo. Ponaučení pro příště, s přidělanou dětskou sedačkou kolo na střechu auta nedávat. Naštěstí bez bouračky, jen junior se lekl.

Za jeden den zážitků hafo. Tak si je uchováme i na fotkách.

Celé odpoledne na kole. Nadšení na všech stranách. Junior chce dát pryč kolečka, tak to zítra zkusíme. Dneska jsme je hodně zvedli a dobrý.

Koupání v rybníku je nej. Bahno, písek, voda. Radost převeliká.