Raspenavské dílničky

To jsme takhle jeden pátek juniora vyzvedly s Elou po obědě (jak jinak) a jeli na návštěvu k našim milým do Raspenavy. Autem. A pak všichni společně vláčkem dvě zastávky. Pro moje děti zážitek jak hrom. Pak pěšky úžasnou krajinou, kde mohli děti běhat a křičet. Pro nás věc neuvěřitelná. Žádné stůj, jede auto (a to nebydlíme v centru), nekřič, nedělej. Pro jednou je nechat dělat, co chtějí. Hrát cukr káva limonáda. Vyrobit krásné dekorace ze dřeva. Čekat hodinu na bus, abychom pak zjistili, že tam nejezdí. U toho zmoknout. Vymýšlet, co se busu stalo, že nejede (verze o únosu žábami byla nejzajímavější). Nakonec jet zpátky vláčkem. Krásné to bylo. Těšíme se na příště!

junior pozorující čápa... Snad poprvé na živo

Svačina musí být. Vždy a všude. I kdybysme šli jen okolo baráku.

Hledání vhodné trávy

A trénink nového hudebního nástroje... I já se to po tolika letech naučila!

Svačina nestačila, je nutné doplnit důležité minerály...

junior a jeho garderoba - Elišky šátek

vyrábíme ptáčka pro tetu k narozeninám

A jednoho domů. Lepíme bšechno a všude...

Kočka nám hlídá dům a máme z ní velkou radost

byly to první dílničky, kde jsme vyráběli společně a všechny nás to bavilo. I juniora. :-)

Valdštejn

Nedělní výlet. Nahoru lesem, zpátky silnicí, kam smí auta jen na zvláštní povolení. Po téměř sedmi letech. Poprvé pěšky. Přes kořeny stromů, po kamenech a "skalách". Skóre jeden odřený nos, jednou rozplácnutej Tonda ("jako kdo sem ten kořen dal?"), unavený, uťapaný, ale bylo to moc fajn!

kam on, tam ona...

co on, to ona

Jsme tvorové venkovní

Tam nám je prostě nejlíp. Od rána do večera.

Při malování nemusíme řešit, co všechno pomalujou a zmalujou...

I když pořád musíme řešit "Ona mi na to čárá a teď to je hnusný!"

Taky se může vesele pít ze skleniček, protože když to vylejí, nemusím vytírat. :-)

Že venku líp chutná je pravda odvěká. Sní kolikrát i to, nad čím se doma ofrňují.

I trocha toho cukru nevadí, neb se to venku všechno vyběhá (kdyby to šlo tak rychle i u mně)

oba jsou velcí pomocníci. I když si občas tu pomoc vysvětlí po svém...

Občas změníme lokalitu - třeba za hřiště, kde nemusíme řešit běhání na boso a bát se, do čeho šlápnou...

venku se tolik nehádají

zabaví se sami

občas změníme i lokál. :-) Domácí bar je sice dobře zásobený, ale točený pivo mají nejlepší v hospodě, kterou máme hned vedle... A junior pro pivo chodí rád.

stejně tak Ela. Vezme peněženku a jde. Za chvíli je budu moct poslat samotný. :-)

Ono z toho totiž vždycky něco kápne... Džus, nanuk nebo panák kofoly, o který jsou schopní se zhádat do krve a vyhlásit zápas v boxu...

Domů chodí úplně KO. V osm odpadají oba. Samozřejmě pokud junior nespí po obědě, což většinou nespí. Odpolední spánek si dopřává většinou o víendu, když jsme doma. Aby večer vydržel třeba i na to grilování. Jako dneska...

A jak si užíváte slunečné dny vy?