Neobyčejně

Jak z obyčejného dne udělat den neobyčejný pro mě i pro Toníka? Vyrazit na návštěvu za neustále se usmívající kamarádkou a načerpat trochu její energie... A nejlíp vláčkem, aby to bylo dobrodružnější... Pro nás oba, neb už jsem zapomněla, kudy bezbariérově na nástupiště a při hledání správného výtahu jsem se pěkně naběhala. Ještě, že jsme měli vyjímečně i časovou rezervu... Se dvěma dětma je nějak složitější se vypravit, dorazit někam včas a nic nezapomenout. Ale stálo to za to! Dopoledne v příjemné společnosti, dokonce se děti vyjímečně nepoprali ani moc nezhádali, což je u nich nezvyklé.

Nutně potřeboval holinky. A všichni mu je chválili. Já jsem za ně taky ráda. Jsou vidět na dálku.

svačinka :-)

"Já bych si chtěl dneska vzít to triko s robotem..." "S jakým robotem?" "No tohle přece!" Jsem ráda, že na televizi kouká jen když jede reklama na Kaufland a jinak ho moc nebere. Proto ani neví, že má na triku spidermana. Pro něj je to robot.

"Mami, proč má ten pán tak dlouhý vlasy na puse?"

I Ela si přišla na své. Konečně chvíle, kdy jsme se mohly užít. Dneska jí jsou čtyři měsíce. Hrozně to letí. Zapomněla jsem na kontrolu kyčlí, naušnice taky ještě nemá... Zítra začínáme s první lžičkou. Jako by to bylo včera, kdy jsme to všechno prožívali s Toníkem...

Jen my dva

Občas je to těžký... Najít si aspoň chvilku, kdy jsme spolu jen my dva (nebo dvě). Sama s Dejvem.Sama s Tondou. Sama s Elou. A sama se sebou. Často mám pocit, že se mi hlava rozskočí. Ela řve, Tonda řve, doma jak po výbuchu a já bych je tam nejradši nechala a šla do lesa. Jenže to nejde. A tak je fajn posbírat řvoucí děti a jít ven.

skákat po kamenech v potoce

"Mami, to byl velkej kopec, musim doplnit cukry" Co na tom, že fičel z toho kopce dolů...

"Mami, koukej, ovečka tam má taky miminko! Ovčátko!"

vyměnit vřes za něco jarnějšího

aspoň v jednom truhlíku

Většinou jsem s oběma dětma a Toník už si snad na ségru zvykl a nežárlí tolik, ale pořád dost zlobí. A proto jsem vděčná za hlídání Elišky aspoň na cvičení. To si užíváme s Toníkem jen ve dvou... Ta neuvěřitelná radost z pohybu, když běží přes celou tělocvičnu, aby mi dal pusu...

malá zkouška, ale málo u toho běhal, tak to brzo odložil a šel zase šplhat po švédský bedně

I když jsou chvíle, kdy bych je nejradši někde zavřela. :-) Třeba takhle:

Krásný večer...

Vítáme jaro

Novým sestřihem...

A stavbou trampolíny... Bude mít nové místo, ale zatím jsme jí dali tak, jako loni. A spokojenost veliká. Děti lítaj, už není takovej problém Tondu dostat ven. Naopak. A jak venku vyhládne! Už si tolik nevybírá v jídle. Ale že by byl nějak víc unavenej, to se říct nedá... Naopak. Má ještě víc energie než obvykle a zlobí ještě víc... 

Čí to byl nápad?

Neprozřetelně jsem nechala rozmrznout borůvky na kuchyňské lince. Rázem bylo o zábavu postaráno. "Tyhle kuličky mi moc chutnaj!" objevil se junior ve dveřích. Fialová byla všude, obzvlášť na bílé lince jí to moc slušelo...

Dát vedle pískoviště zbytek štěrku byl taky supr nápad. Děti mají víc ingrediencí při jejich vaření. Jen jsem zvědavá, kdo si pak vezme sítko a bude to zase oddělovat. :-)

Na snídani už jsou potřeba jogurty dva - kelímek vylizuje totiž Barunka i Enie... Nu, aspoň má zajištěný dostatek vápníku, že?

Když se nikdo nedívá... :-)

A my jdeme stavět trampolínu. Slibovali déšť, ten se nekoná, tak jdeme ulevit domečku od další hromady.

Krásnou neděli!

Ticho

jsem si dneska rozhodně neužila. Zatmění měsíce nebo co to dneska bylo mělo mizernej vliv na juniora. Aspoň doufám, že to bylo tím a zítra bude zase normální. Byla jedna scéna za druhou, kvůli prkotinám, samozřejmě (no dobře, v bačkorách se busem nejezdí, ale vždyť to byly skoro kecky). Neuvěřitelnej vztek, řev, pískot. Prudivost na stupni 50 z deseti. Tyhle dny mě vyčerpávají. Ještě, že je před námi víkend...

Dopoledne lunapark, bohužel bez pokecu, jak se dalo čekat. Tolik zajímavostí a tolik dětí, to by bylo, aby se někdo neporval a všichni se shodli a nás nechali v klidu vypít kafe a probrat novinky... 

Odpoledne jsme využili krásného počasí a vytáhli gril a dali si prvního buřta... Sezóna může začít!

malej a velkej

bude jídlo!

vražedná kombinace... 

Tak hlavně, aby nám to počasí vydrželo, I když u nás je o víkendový program postaráno. David přijel dodávkou, takže vzhledem k Toníkově mánii strávíme víkend v ní. :-)

Míša

Je to tady

Toníkovi je konečně dobře, výsledky byly taky v pořádku, ale do školky ještě radši nešel. Vzhledem k tomu, že od rána svítilo sluníčko, mi to ani nevadilo. Konečně se otevřely dveře na terasu a zůstaly skoro celý den otevřené a my strávili téměř celý den venku. Eliška se krásně vyspala v kočárku, Toník pomáhal nosit dřevo a já si užila kafe na terase. Dokonce jsem si všimla, že už vykukují tulipány!

Jen teda ten přísun čerstvého vzduchu unavil víc mě než děti. Ale konečně je tu krásný jarní počasí a já jsem nadšená. Zítra vytáhneme jarní výzdobu.

čistka pískoviště - supr nápad uskladnit vedle pískoviště štěrk :-)

skoro jako by byly kámošky, že?

Kolem čtvrté už máme všude stín a byla nám zima, tak jsme se schovali a trochu malovali. Zuzka donesla barvy na sklo a velikonoční šablony. Toník se posunul zase o kousek dál - začal vybarvovat. Doteď jen čáral a patlal, ale dneska vybarvil oči a pusu. Budeme moct vytáhnout omalovánky. :-) Jen si barvy na sklo pletl s prstovkama. Nevadí, o to barevnější byla voda ve vaně. :-) 

Eliška vyvázla jen s malým flíčkem na hlavě...

zato kluci si prstovky užili jak se patří. Matěj ze sebe udělal krvácející příšeru i s louží krve pod sebou

Užívejte krásné počasí. Já už se těším na první grilovačku...

Míša

Magnetky

a auta - skvělá kombinace. Mělo to původně počkat až k svátku, ale protože jsme izolovaní a mně už nebaví neustálé jezdění dodávkama, vytáhla jsem je. A ač Toník u podobných činností moc dlouho nevydrží, baví ho to. Hlavně kombinovat jinak než podle obrázků. Za mě supr kup a doporučuju!

spousta magnetických kol, kapot, podvozků, nějaké značky, pár řidičů (u nás nejčastěji řídí prase - protože kolem nás jezdí všichni jako prasata)

Skládá se podle kartiček - pokud chcete. Možností je mnoho.

Praktické i na cesty - plechová krabička, do které se všechno schová a zároveň je magnetická a amagnety na ní hezky drží.

Kupovala jsem tu, ale už není v nabídce. Nechápu proč. Za mě je to supr věc...

Aspoň na malou procházku

jsme se dostali v neděli k večeru. Toník už vypadal, že mu bude dobře, tak jsme vyrazili aspoň obejít blok. Koukli jsme na koleje (bez toho už to ani nejde) a provětrali motorku. Příjemné to bylo.

Dneska jsme zase tam, kde jsme byli. Juniorovi evidentně není dobře, celý den polehává a večer šel dobrovolně spát i bez pohádky...

Krásný večer přeju a já jdu honit pavouka. Fuj...

Míša

Zase doma

Protože nás Toníkova střevní viróza hodila do izolace, vede u nás zase od rána do večera jezdění autíčkama. A já jsem pa vděčná za každou chvilku,kdy se mi podaří jeho pozornost odvrátit jiným směrem. A když přišel s tím, že je potřeba opravit jezdítko, zajásala jsem a vytáhla barvičky.

Inspiraci na jezdítko jsem čerpala tady http://zlesa.blogspot.cz/2015/01/jak-na-jezditko.html

Prstové barvy jsem kupovala ve velkým tu a ač máme spotřebu velikou, pořád ještě drží. Vždycky jen trochu odleju do menších kalíšků a naředím vodou. Junior rád míchá všechny barvy dohromady a na celým procesu malování ho baví hlavně matlat to všechno dohromady a zkoušet, co z toho vznikne.

Malování těstovin. Štětcem to je nuda, tak jsme je máčeli v kalíšku s barvou a lovili je pinzetou. Aspoň si maličko procvičil i jemnou motoriku.

Dneska se to obešlo i bez malování na tělo. A já si jdu dát něco sladkýho. Celý den držím s Tondou basu, abych ho nedráždila, ale už se na tu rakvičku se šlehačkou těším!

Míša

Příšera

Malý dárek pro velkýho kluka. Předán těsně před tím, než jsme se zavřeli doma se střevní virózou.

 

Mějte krásný víkend!

Míša