Raspenavské dílničky

To jsme takhle jeden pátek juniora vyzvedly s Elou po obědě (jak jinak) a jeli na návštěvu k našim milým do Raspenavy. Autem. A pak všichni společně vláčkem dvě zastávky. Pro moje děti zážitek jak hrom. Pak pěšky úžasnou krajinou, kde mohli děti běhat a křičet. Pro nás věc neuvěřitelná. Žádné stůj, jede auto (a to nebydlíme v centru), nekřič, nedělej. Pro jednou je nechat dělat, co chtějí. Hrát cukr káva limonáda. Vyrobit krásné dekorace ze dřeva. Čekat hodinu na bus, abychom pak zjistili, že tam nejezdí. U toho zmoknout. Vymýšlet, co se busu stalo, že nejede (verze o únosu žábami byla nejzajímavější). Nakonec jet zpátky vláčkem. Krásné to bylo. Těšíme se na příště!

junior pozorující čápa... Snad poprvé na živo

Svačina musí být. Vždy a všude. I kdybysme šli jen okolo baráku.

Hledání vhodné trávy

A trénink nového hudebního nástroje... I já se to po tolika letech naučila!

Svačina nestačila, je nutné doplnit důležité minerály...

junior a jeho garderoba - Elišky šátek

vyrábíme ptáčka pro tetu k narozeninám

A jednoho domů. Lepíme bšechno a všude...

Kočka nám hlídá dům a máme z ní velkou radost

byly to první dílničky, kde jsme vyráběli společně a všechny nás to bavilo. I juniora. :-)

Valdštejn

Nedělní výlet. Nahoru lesem, zpátky silnicí, kam smí auta jen na zvláštní povolení. Po téměř sedmi letech. Poprvé pěšky. Přes kořeny stromů, po kamenech a "skalách". Skóre jeden odřený nos, jednou rozplácnutej Tonda ("jako kdo sem ten kořen dal?"), unavený, uťapaný, ale bylo to moc fajn!

kam on, tam ona...

co on, to ona

Jsme tvorové venkovní

Tam nám je prostě nejlíp. Od rána do večera.

Při malování nemusíme řešit, co všechno pomalujou a zmalujou...

I když pořád musíme řešit "Ona mi na to čárá a teď to je hnusný!"

Taky se může vesele pít ze skleniček, protože když to vylejí, nemusím vytírat. :-)

Že venku líp chutná je pravda odvěká. Sní kolikrát i to, nad čím se doma ofrňují.

I trocha toho cukru nevadí, neb se to venku všechno vyběhá (kdyby to šlo tak rychle i u mně)

oba jsou velcí pomocníci. I když si občas tu pomoc vysvětlí po svém...

Občas změníme lokalitu - třeba za hřiště, kde nemusíme řešit běhání na boso a bát se, do čeho šlápnou...

venku se tolik nehádají

zabaví se sami

občas změníme i lokál. :-) Domácí bar je sice dobře zásobený, ale točený pivo mají nejlepší v hospodě, kterou máme hned vedle... A junior pro pivo chodí rád.

stejně tak Ela. Vezme peněženku a jde. Za chvíli je budu moct poslat samotný. :-)

Ono z toho totiž vždycky něco kápne... Džus, nanuk nebo panák kofoly, o který jsou schopní se zhádat do krve a vyhlásit zápas v boxu...

Domů chodí úplně KO. V osm odpadají oba. Samozřejmě pokud junior nespí po obědě, což většinou nespí. Odpolední spánek si dopřává většinou o víendu, když jsme doma. Aby večer vydržel třeba i na to grilování. Jako dneska...

A jak si užíváte slunečné dny vy?

Hrad a zámek Staré Hrady

po delší odmlce jsem zase tady. Dávala jsem dohromady fotky. Roztřídit, promazat, poupravit... Času málo, práce hodně. Junior chodí pořád ještě po obědě, Ela spí minimálně a večer odpadáme všichni. Navíc se s hezkým počasí stěhujeme ven. Jsem ráda, že máme obě děti venkovní a jen co otevřou oči, už by lítali po zahradě...

Dnes tip na výlet. Junior na delší prohlídky hradů a zámků zatím moc není, nebaví ho to. Zato na Staré Hrady se určitě ještě vrátíme! Byli jsme tu jednou, to byly juniorovi necelé tři roky. Teď ho prohlídka zaujala natolik, že se ptá, kdy pojedeme zase. Za mě rozhodně doporučuju!

Zkusili jsme jen jeden okruh, konkrétně Draky. O těch si povídali i ve školce, takže byl trochu připravenej. Každopádně prohlídka trvala necelých 45 minut, provázela nás princezna, na kterou naši kluci museli dávat pozor, aby jí žádný drak neublížil. Opravdu zajímavě pojato. Historie jen na začátku v pár větách, pak už jen pohádkově. 

Bohužel nám nepřálo počasí, přesto jsme tu strávili příjemné dopoledne. Koukli jsme i do bastily na zvířátka, odkud jsme si odnesli pero z bílého páva. Ochutnali místní medovinu, alko i nealko, zastříleli si z luku a příště se vracíme na lekci létání na koštěti...

Sřítků je na hradě požehnaně

Přidat popisek

Kluci hledali truhlu, ve které se ukrývalo zaříkávadlo, aby dračí král princeznu nesežral :-)

horká čokoláda přišla vhod. Pršelo a po tolika teplých dnech bylo opravdu mrazivo...

tak které koště?

na oběd jsme se stavili v krčmě, která je součástí hradu. Jídlo nic moc, ale topili v kamnech a bylo příjemně...

lekci létání na koštěti dáme příště, neb naše princezna ještě neví, jak na to :-)

Byli jste tu? Líbilo se vám?

V lese

Počasí takové aprílové. Chvíli sluníčko,pak déšť. Chtěla jsem jít kouknout, jestli nám tu v okolí roste medvědí česnek. Tak jsme obuli holiny a vyrazili do lesa. A pořádně si to užili. Děti mokrý až na trenky, ale spokojený a nadšený. A od tohoto zážitku by chodili do lesa každý den. Jen musíme najít gumákový kalhoty...