Čarodějnice v pánské režii

Letos opožděně až v sobotu, spojené s grilováním s rodinkou (babička, dědeček, tetička a spol.). I já se na chvilku dostala ven, ač poslední tři dny trávím s Elou doma a na sluníčko a dovádějící kluky koukáme z okna. Elišku nic nebaví, jíst, hrát si, natož třeba spát... A tak se nosí nebo děláme blbiny na peřině (rozuměj Ela šup na břicho, řev a já šup zpátky, smích a za dvě vteřiny znova nohy vyšvihnout a šup na břicho). Kdyby aspoň spala, ale antibiotika na ní mají naprosto opačný účinek a dá si dopoledne hodinku, pak spí přes poledne s Toníkem a pak si občas dá půlhodinku k včeru, ale po dlouhém ukecávání v kočáru. Přijde mi to málo na pětiměsíční mrně, ale jak jí donutit spát, to netušim.

Letos tedy byla příprava čarodějnic jen na mém drahém muži a Toníkovi. Vzhledem k tomu, že David se ničeho nebojí, bylo za pět minut hotovo (já bych se s tim patlala půl dne a výsledek by byl stejný). Celkově se kluci parádně užívaj, Toník teď dělá všechno jako taínek (včetně oblečení). Proto mě dost pobavila hláška u dnešního oběda. "Toníku, nechceš si radši kleknout na kolínka?" "A ty půjdeš taky?" Trochu mě mrzí, že to David zakecal. Pohled by to byl určitě krásnej... :-)

Hoří! Je zvláštní, jak oheň děti přitahuje... 

hodinky z lipa

na nervy :-) koktejl je pomerančový džus, vodka a grenadina

tatínku, vem si taky vestu!