Odpoledne ve školce

Rozumněj - normální školce. Ne v miniškolce, kam junior dochází jednou týdně na tři hodiny a je to spíš kroužek. A kde se mu poslední dobou zrovna dvakrát nelíbí a tak se každé středeční ráno neobejde bez pláče. Tentokrát jsme dostali pozvání na pálení čarodějnic v klasické státní školce. A junior byl nadšenej! Nejdřív dělal stydlína, ale pak si našel spřízněnou duši a po chvilce mezi děti úplně zapadl. Nebojím se o něj. Dá to naprosto s přehledem i bez mámy za zadkem. Oba to potřebujeme jako sůl... Dokonce se mu nechtělo domů a druhý den se ptal, jestli pojedeme zase do školky. Do tý velký školky. :-)

nejdřív trochu bokem

pak namaloval bubáka a šel svoje strachy upálit na hranici. 2x.

rozpočítávání, kdo se bude schovávat a kdo hledat

a na buřta jsem ho musela dotáhnout pomalu za uši

jako bonus akce "Jak se kreslí pes". Respektive na psa. Růžovou křídou. Neuvěřitelná trpělivost Enie mě nepřestává překvapovat...