Poprvé v solné jeskyni

Tak jsme to zkusili. Vedle mamčiný školky je solná jeskyně. Spojili jsme tedy příjemné s užitečným. Mamku jsme vzali po práci do solné jeskyně, pokecaly si a pak jsme jí odvezli domů. Nevím, jak to funguje v ostatních jeskyních, každopádně tady jsou na děti připravení. Spousta hraček, lopatek, aut... K tomu povídaná pohádka... Po pobytu (45minut) i kafe nebo čaj a zase koutek pro děti. 

Krásné to bylo. V léčivé účinky nedoufám, neb tomu zrovna moc nevěřím, ale děti se zabavily, kupodivu i zklidnily (neuvěřitelné) a za celou dobu jsem jen jednou řešila jejich oblíbený spor "ona mi to bere". Navíc i já jsem se ráda prohrábla solnými krystalky. Takže za mě supr!

Před jeskyní jsme stihli ještě trochu blbinek s chlupatýma drátkama. ..

A Toník má pískací triko! O něm napíšu zvlášť... Každopádně to byla celodenní zábava.

Mně se už třetí den nějak motá hlava a mezi všema běžnýma úkonama spojenýma s dětma a domácností ještě hledám klíče od auta, takže mám hlavu v pejru a nějak mi ty dny teď plynou samy. Jen se ráno nadechnu, už je večer a já při uspávání dětí usínám taky. Asi jarní únava? Každopádně díky ztrátě klíčů od auta dělám generální úklid. Buď mi vypadly a drahá slečna je našla dřív než já a uklidila je po svém, nebo jsou někde zapadlé. Doufám v druhou variantu a snad je brzo najdu...