Neobyčejně

Jak z obyčejného dne udělat den neobyčejný pro mě i pro Toníka? Vyrazit na návštěvu za neustále se usmívající kamarádkou a načerpat trochu její energie... A nejlíp vláčkem, aby to bylo dobrodružnější... Pro nás oba, neb už jsem zapomněla, kudy bezbariérově na nástupiště a při hledání správného výtahu jsem se pěkně naběhala. Ještě, že jsme měli vyjímečně i časovou rezervu... Se dvěma dětma je nějak složitější se vypravit, dorazit někam včas a nic nezapomenout. Ale stálo to za to! Dopoledne v příjemné společnosti, dokonce se děti vyjímečně nepoprali ani moc nezhádali, což je u nich nezvyklé.

Nutně potřeboval holinky. A všichni mu je chválili. Já jsem za ně taky ráda. Jsou vidět na dálku.

svačinka :-)

"Já bych si chtěl dneska vzít to triko s robotem..." "S jakým robotem?" "No tohle přece!" Jsem ráda, že na televizi kouká jen když jede reklama na Kaufland a jinak ho moc nebere. Proto ani neví, že má na triku spidermana. Pro něj je to robot.

"Mami, proč má ten pán tak dlouhý vlasy na puse?"

I Ela si přišla na své. Konečně chvíle, kdy jsme se mohly užít. Dneska jí jsou čtyři měsíce. Hrozně to letí. Zapomněla jsem na kontrolu kyčlí, naušnice taky ještě nemá... Zítra začínáme s první lžičkou. Jako by to bylo včera, kdy jsme to všechno prožívali s Toníkem...